Revoluční roky na 1. LF UK

Praha 12. listopadu 2019

Významné události, které navždy změnily historii našeho národa i jejích jednotlivců, si v těchto dnech připomíná také 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Revoluční listopadové dny roku 1939, 1968 a 1989 prožívali její studenti i pedagogové a lékaři jako aktivní občané, skvělí odborníci i hrdinové těchto nevšedních dnů.

„Postoje studentů naší fakulty byly v historicky exaltovaných obdobích našich dějin vždy lakmusovým papírkem etických, morálních, ale také demokratických hodnot. Na 1. LF UK dáváme studentskému hlasu vždy prostor, studenti jsou zastoupeni v akademickém senátu, v kolegiu děkana a pracovních komisích jednotlivých fakultních rezortů. Naši studenti jsou ale aktivní i v občanské společnosti – jsou zakladateli řady sdružení, jejichž prostřednictvím přispívají zdraví české populace. Přeji jim, aby demokratické principy zakořenily v české společnosti tak hluboko, jako v našich medicích zakořenila vůle pomáhat,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Jan Opletal: „Ani sám nevím, co se přihodilo.“

Od úmrtí medika 1. LF UK Jana Opletala, který se stal symbolem protinacistické demonstrace v roce 1939, uběhlo dnes 80 let. Jan Opletal se narodil 1. 1. 1915 v obci Nákle u Olomouce v rodině Štěpána a Anny Opletalových jako osmé dítě. Maturitu složil v roce 1934 na gymnáziu v Litovli. Jako vynikající a chudý student pražské lékařské fakulty, nyní 1. lékařské fakulty UK, byl přijat do Hlávkovy koleje, kam byli přijímáni jen skvělí studenti, jejichž prospěch byl každého půl roku kontrolován.

Osudný den 28. 10. 1939 přibližuje prof. MUDr. Miroslav Zeman, DrSc., z I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze. „Dne 28. 10. 1939 vystoupil Opletal na schůzi kolejní rady s radikálním projevem, za což si vysloužil zvýšenou pozornost tzv. hnědokošiláků, jimiž byli většinou němečtí studenti techniky. Na demonstraci, k níž se v pozdních odpoledních hodinách přidal, byl Opletal postřelen do boku a zelinářským vozem převezen na I. chirurgickou kliniku,“ vysvětluje prof. Zeman.

Opletal měl jediným projektilem na několika místech prostřelené tenké i tlusté střevo. Jak uvedl tehdejší svědek události MUDr. Adámek v objektivním nálezu: „… vlevo asi 4 cm od pupku nevelká okrouhlá rána (vstřel), a neklamné známky dráždění pobřišnice“. Sám poraněný Opletal tehdy řekl: „Ani sám nevím, co se přihodilo.“ Medika ihned operoval tehdejší asistent MUDr. Pačes. „V průběhu operace byly perforační otvory zašity, do malé pánve zaveden drén, aplikováno tzv. peritonitis-sérum, antibiotika tehdy nebyla. To byl v té době normální postup. Operace trvala asi 45 minut a operatér ji sám zhodnotil jako výkon ‚ne příliš komplikovaný a těžký‘,“ líčí prof. Zeman. I přes výjimečnou péči, které se medikovi a oběti zákeřného činu okupantů dostávalo, Opletal 10. den po operaci umírá na plíživý difúzní zánět pobřišnice, ten byl před antibiotickou érou vždy smrtelný.

Jak prof. Zeman dále vzpomíná, Opletalova pohřbu se v Praze dne 15. 11. 1939 účastnily tisíce studentů a civilistů. Jejich setkání přerostlo v protinacistickou demonstraci. Důsledkem pak bylo zavření všech českých univerzit a kolejí, zatčení a transport více než 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a poprav devíti z nich.

Pro trvalou připomínku tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava, byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva (někdy také Světový den studentstva). Byl stanoven v roce 1941 v Londýně na zasedání Mezinárodní studentské rady při druhém výročí událostí roku 1939. Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ. V roce 1996 byl Janu Opletalovi in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. (nejvyšší) třídy.

Jediný fotograf studentských okupačních stávek na 1. LF UK

V Purkyňově ústavu na Albertově dnes započala výstava fotografií, které zachycují studenty i pedagogy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy během okupačních stávek v roce 1968 a 1989. Autorem fotografií, které vydávají silnou výpověď o atmosféře listopadových dní a nocí let 1968 a 1989, je MUDr. Přemysl Hněvkovský, CSc. Také on je absolventem a od roku 1965, kdy nastoupil do Biologického ústavu 1. LF UK, i pedagogem 1. LF UK.

„Jako asistent jsem měl i ve vypjatých okamžicích převratných dnů důvěru studentů. To mi umožnilo, abych společně s nimi strávil v posluchárnách několik dní i nocí. Žádného jiného fotografa do poslucháren nepustili,“ říká MUDr. Hněvkovský, který se věnuje fotografii od počátku 60. let minulého století, ještě během studia medicíny, a jehož snímky studentských stávek vydal v publikaci Okupační stávky 68/89.

Výstava fotografií MUDr. Hněvkovského bude k vidění do 13. 12. 2019 v Purkyňově ústavu, Albertov 4, ve všední dny od 8.00 do 18.00.

Širší verze příběhu Jana Opletala, jak jej zaznamenal prof. MUDr. Miroslav Zeman, DrSc., je samostatnou přílohou této zprávy.

Zveme Vás také na doprovodné akce oslav listopadových událostí na 1. LF:

• Přednáškové odpoledne u příležitosti 80. výročí úmrtí Jana Opletala

Ve středu 13. 11. 2019 od 12.00 ve Velké posluchárně I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN

v Praze (U Nemocnice 2) proběhne přednáškové odpoledne o studentovi tehdejší Lékařské fakulty (současné 1. LF UK) Janu Opletalovi, který se stal symbolem protinacistické demonstrace v roce 1939, kde byl postřelen. Po převozu do Všeobecné fakultní nemocnice jej operoval doc. MUDr. Václav Pačes, CSc., přes veškerou péči zdravotníků však Jan Opletal 11. listopadu 1939 svým raněním podlehl. Mezi přednášejícími bude hovořit také syn doc. Pačese, prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.

• 30. koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova – Petr Eben: Pražské Te Deum 1989

Přijďte zavzpomínat na Sametovou revoluci prostřednictvím koncertu, který pořádá 1. lékařská fakulta UK ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK ve čtvrtek 14. 11. 2019 od 19.30 v Kostele sv. Ignáce z Loyoly, Karlovo náměstí. V podání Piccolo coro & Piccolaorchestra a Collegium paedagogicum zazní mimo jiné Pražské Te Deum 1989 (P. Eben) Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ (J. Suk) nebo Hospodine, pomiluj ny (A.

Dvořák).                                                            

O MUDr. Přemyslu Hněvkovském, CSc.

Oblastí fotografického zájmu MUDr. Hněvkovského je zachycení života v každodenních situacích. Jeho práce byly zveřejněny např. v Literárních novinách, Československé fotografii, Mladém světě, Listopad ´89, v publikaci Jan Palach 16. – 25. 1. 1969. Spolupracoval s časopisem Melodie, divadlem Semafor, skupinou Sputnici a Československou televizí. Německým časopisem STERN byl vyzván k účasti na světové výstavě. Jeho fotografii si vyžádalo Americké nakladatelství LIFE. MUDr. Hněvkovský obdržel řadu ocenění z domácích a zahraničních výstav. Fotografickou dovednost uplatnil při vědecké činnosti i jako soudní znalec pro biologickém testování, zejména paternitních sporů. zachycuje studenty a jejich pedagogy, jak společně reagují na celospolečenské změny.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Petra Klusáková, DiS.

80. výročí úmrtí MUC Jana Opletala

Jan Opletal se narodil v rodině Štěpána a Anny Opletalových jako osmé dítě. Narodil se 1. 1. 1915 v obci Nákle u Olomouce (úředně 31. 12. 1914). Důvodem pro „ostaršení“ byla skutečnost, že mohl o rok dříve nastoupit do učení. Maturitu složil v roce 1934 na gymnáziu v Litovli. Poté začal studovat školu pro záložní důstojníky v Hranicích, ze které odstoupil po dvou letech a začal studovat lékařství na pražské lékařské fakultě, nyní 1. lékařské fakultě UK. Jako vynikající a chudý student byl přijat do Hlávkovy koleje, kam byli přijímáni jen vynikající studenti. Jejich prospěch byl kontrolován každého půl roku. Mimo jiné měli studenti nárok nejen na velmi levné stravování, ubytování či ošacení, ale i cestovné domů 2x ročně. Rok po přijetí byl zvolen do kolejní rady.

Dne 28. 10. 1939 vystoupil Opletal na schůzi kolejní rady s radikálním projevem, za což si vysloužil zvýšenou pozornost tzv. hnědokošiláků. Většinou jimi byli němečtí studenti techniky. Ve stejný den z Moravské Ostravy odjel první transport židů do Polska a SSSR uznal samostatný Slovenský štát. Současně ten den pak probíhaly od rána v Praze nepokoje a demonstrace. K jedné z nich se přidala v pozdních odpoledních hodinách skupina studentů v Žitné ulici. Začaly se ozývat jednotlivé výstřely. Náhle, někde na rohu Žitné a Mezibranské, Jan Opletal ucítil bolest v levém boku a myslel si, že byl udeřen loktem v davu. Po několika vteřinách omdlívá, byl zatažen do průchodu a po zjištění, že krvácí převezen automobilem se zeleninou na I. chirurgickou kliniku. Cit.: „… už byla tma a několik mladých lidí přivedlo zakrváceného muže v raglánu“. Řidič nechtěl jet s autem dovnitř areálu a vysadil je u brány, ještě před stálou policejní službou. Z objektivního nálezu: „… vlevo asi 4 cm od pupku nevelká okrouhlá rána (vstřel), a neklamné známky dráždění pobřišnice.“ Sám poraněný řekl: „Ani sám nevím, co se přihodilo.“ (svědek dr. Adámek)

Hned byl převezen na operační sál. Operoval jej, tehdy asistent, MUDr. Pačes, který situaci popsal, že „uplynula dosti dlouhá doba od zranění, pacient měl i známky šoku.“ V operační skupině ještě byli MUDr. Adámek, instrumentářka s. Příbrzská a anestézii dával MUDr. Svatoň. Přednosta kliniky prof. Jirásek se operace neúčastnil. Toho dne měli na klinice službu MUDr. V. Svatoň a MUDr. J. Adámek. Podle osobního sdělení operatéra se jednalo o vícenásobný průstřel tenkého (4x) a tlustého (1x) střeva. Střelný kanál směřoval zleva nahoře dolů do pánve. Tam ve směsi střevního obsahu a krve ležel volně projektil. V průběhu operace byly perforační otvory zašity, do malé pánve zaveden drén, aplikováno tzv. peritonitis-sérum (antibiotika nebyla). To byl v té době normální postup. Operace trvala celkem asi 45 minut a operatér ji sám zhodnotil jako výkon „ne příliš komplikovaný a těžký“.

Když operatér opouštěl operační sál, byl zastaven třemi muži. Jeden z nich byl asistent tehdejší německé chirurgické kliniky MUDr. Golla (příslušník SS). Vyžádali si projektil. Jednalo se o náboj revolverový, menšího kalibru. Na rozdíl od zabitého pekařského pomocníka Václava Sedláčka, který byl zastřelen z vojenské pušky.

Následující dny byl nemocný sice neklidný, ale neudával žádné bolesti. Ale všichni, kteří o něho pečovali, uváděli „zvláštní, odtažité“ chování, přestože se mu dostávalo zcela zvláštní péče (prominentní pacient – medik, oběť zákeřného činu okupantů atd.). Byl umístěn na pokoj 32 v suterénu, kde je dnes sonografická vyšetřovna. Pravidelně za ním chodili přednosta kliniky, operatér, ošetřující lékař MUDr. E. Wintrich (české národnosti). Zvláštní pozornost byla věnována pacientovi od pracovníka německé chirurgie MUDr. Golla (Begutachter SS), který se velmi zajímal o průběh léčby. Po týdnu se začal prudce zhoršovat celkový stav nemocného a 10. den po operaci umírá. Závěry pitvy, kterou prováděl prof. Hájek a na které byli přítomni přednosta kliniky i operatér, byly zcela jednoznačné. Cévní zásobení střev nebylo nikde porušeno, všechna šití průstřelů byla pevná. Příčinou smrti byl plíživý difúzní zánět pobřišnice – v před antibiotické éře vždy smrtelný.

Pohřbu se v Praze dne 15. 11. 1939 účastnily tisíce studentů a civilistů. Jejich setkání přerostlo v protinacistickou demonstraci. Jejím důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí, zatčení a transport více než 1200 do koncentračního tábora Sachsenhausen. Devět z nich bylo následně popraveno.

Pro trvalou připomínku této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. V roce 1996 byl Janu Opletalovi in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.

prof. MUDr. Miroslav Zeman, DrSc.

I. chirurgická klinika – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze