Ivan Černý: Walzerův příspěvek k dějinám válek

Praha 16. října 2019

Americký publicista Michael Walzer (nar. 1935) napsal více jak dvacet knižních titulů a  300 článků, esejí či glos. Pro své náměty si chodí do oblasti nacionality, etnicity, ekonomické spravedlnosti, radikalismu i tolerance a politických závazků. Dlouhodobě se též zabývá morální problematikou válečnictví. Pražské nakladatelství Academia našim čtenářům nabízí jeho objemný svazek morálních argumentací s historickými příklady, příznačně nazvaný:

Spravedlivé a nespravedlivé války

Představovaná publikace je určená nejenom všem profeisonálům i laikům, zabývajích se vojenskými vědami, ale i milovníkům militárií a vojenské historie a teorie. Autor, ač ve svém úvodů tvrdí, že se ve svém obsáhlém textu nesnaží filozofovat, pouze shrnovat názory zasvěcených pro i proti, přiznává, že svého času působil v Centru pro pokročilá studia v behaviorních vědách v Kalifornii a téměř jedno desetiletí chodil školy se členy Společnosti pro etickou a právní filosofii v Princetonu. Na knize je to koncekonců vidět. Což však nijak neubírá na její hodnotě. Především je ale nutné zdůraznit, že kniha nemá co dělat s válečnou strategií a její teorií, nýbrž se od první do poslední řádky zabývá morální problematikou. Fakt, který významný římský stoický filozof Lucius Anaaeus Seneca vyjádřil jednou větou, a to, že jediná spravedlivá válka je válka obranná, Walzer ve své knize zpracovává  na více jak pěti stech stranách! Přemíra fatů, názorů a nejrůznějších citací s výseky různých událostí však při důkladném čtení volají po novinářské zásadě, a to, že leckdy méně znamená více.To však již není problém čtenáře, nýbrž edotora díla.

Válka je vždy strašná…

…svými následky pro všechny zúčastněné strany bez rozdílu. Přesto, jak se píše v poutávce na knihu, rozlišujeme mezi agresorem a napadeným. Otázka zní, zda vést válku, kterou je možné předem ospravedlnit.

Kniha Spravedlivé a nespravedlivé války emeritního profesora súpolečenských věd na universitě v Princentonu je označována jako jedno z nejvýznamějších děl současnosti v teroii spravedlivé války. Poprvé byla vydána v USA v roce 1977 a nyní vyšla česky s novou předmluvou a autorovým doslovem pro toto vydání. Zkoumá morální otázky, jež vyvstávají před válkami, které lidstvo vedlo, během nich a po nich. Úvahy a argumentace doplňují historické příklady – od útoku Athéňanů na Mélos, přes masakr v My Laic během americko-viětnamské války až po Afghanistán, a ještě dál. Walzer těží z historických líčení, svědectví účastníků, z historických rozhodnutí a vyprávění obětí, aby vysvětlil, kdy je válka oprávněná a kdy ty, kteří válku vedou, omezují etické limity.

Kniha má pět části

Ty jsou rozděleny na dvě desítky kapitol. O jejich směřování svědčí názvy, jako kupříkladu: Agrese.Práva politických společenství, Preventivní válka a rovnováha sil, Imunita nebojujících, Nátlak a odpovědnost, Odstrašování bez oplaty, V zápalu boje či Odpovědnost veleni a Zrušení válečných pravidel.

Autor téměř a kupodivu přechází zvěrstva německých vojsk na okupovaných územích,vypalování vesnic a měst, vyvražďování civilního obyvatelstva, nelidské jednání se sovětskými zajatci, holokaust ani nevzpomíná další důležité věci, jako skutečnost, že Hitler s německými fašisty plánoval postupné vymazání Židů, Cikánů a Slovanů z mapy světa. Letmo se pouze zastavuje u zmíněného tématu v kapitolce Rozhodnutí bombardování německých měst. Decentně se vyrovnává i s americkým bombardováním na konci druhé světové vály japonské Hirošimi a nijak ani nerozebírá fakt, proč bomba nebyla použita proti Německu, ale proti Japoncům, kteří nepředstavovali takovou hrozbu jako nacisté. Ve svých disputacích o morálce se Michael Walzer mj. zabývá i tzv. preventivní válkou ( humanitárným bombardováním) a opět přechází fakt, kolik agresivních imperialistických válek pod nejrůznějšími záminkami vedly USA od padesátých let až dosud v řadě zemí světa. Velkým zklamáním je pak až zavádějící kapitolka Československo a mnichovský princip, kde přespříliš filozofující Walzer cituje anglického katolického publicistu Geralda Vanna, který ve své práci z roku 1939 obhajuje tzv. mnichovský princip a v podstatě schvaluje ostudnou zradu velmocí, které se dopustili na tehdejším Československu.

I přes tyto nedostatky, které však méně pozorný čtenář nemusí ani vnímat, je obejmná kniha vítaným příspěvkem v literatuře, zabývajících se válčením ze všech úhlů.

Více na: www.academia.cz

Foto: archiv nakladatelstvé Academia