Norbert Gstrein: Anglické roky
Praha 18. června 2019
Co vytváří lidskou identitu? V nejslavnějším románu známého rakouského prozaika Norberta Gstreina ANGLICKÉ ROKY ožívá méně známá historická epizoda britských internačních táborů, kde byli na stejném místě uvězněni sympatizanti nacistů a židovští uprchlíci, kteří se tak stali oběťmi podruhé. Ve vynikajícím překladu Radovana Charváta vydává PROSTOR
20 let čekala na český překlad pozoruhodná kniha Anglické roky o osudech židovského emigranta z Vídně Gabriela Hirschfeldera. Autor Norbert Gstrein (1961) v ní znamenitě vylíčil napjatou situaci kolem náletů na anglická města v roce 1940 a neutěšené poměry v tehdejších internačních táborech, kam tribunály pátrající po nepřátelských živlech posílaly na začátku války kromě sympatizantů s nacisty i mnohé italské starousedlíky v Anglii a židovské uprchlíky. Příběh utečence z Vídně, který se stal po válce známým exilovým spisovatelem, však v sobě skrývá nejednu záhadu spojenou s pravou identitou protagonisty-dvojníka.
S erudovaným doslovem a ve výtečném překladu Radovana Charváta vydává PROSTOR.
V románu Anglické roky je klíčovou vypravěčkou mladá sekundářka z vídeňského sanatoria, fascinovaná spisovatelskou ikonou Gabrielem Hirschfelderem, židovským uprchlíkem z nacistického Rakouska, jenž zůstal po válce natrvalo v Anglii a pracoval na svém mistrovském díle. Právě ona nás provádí spletitou cestou Hirschfelderova osudu, opírajíc se přitom zejména o vzpomínky jeho tří žen. Zbytek obstarává Hirschfelderův nepřímý vnitřní monolog. Protože je vypravěčka odkázána pouze na vzpomínky a líčení jiných, stává se sama obětí klamu a až v závěru se dozví o záměně dvou osudů, židovského utečence Hirschfeldera a jeho spoluvězně v internačním táboře Harrassera, o níž neměla ani jedna z jeho žen po celá léta ponětí. Stejně jako čtenář nakonec zjistí, že si vytvořila zcela mylnou představu o někom, kdo vůbec nebyl tím, kým se zdál být, kdo neuprchl do Anglie před nacisty proto, že měl židovskou milenku, nýbrž aby se zapomnělo na to, že se stykem s ní zkompromitoval, a nechal ji dokonce bez pomoci zemřít. „Jako by to všechno byla jen hra s relativitou vzpomínek a jejich nedůvěryhodností, hra na slepou bábu, kdy tak dlouho tápeme, dokud se dotekem nepřesvědčíme, koho vlastně máme před sebou,“ píše v doslovu překladatel Radovan Charvát.
V románu Anglické roky autor sice použil ke stavbě napínavého příběhu historicky doložitelných skutečností, ale zvolené téma židovských uprchlíků a internačních táborů v Anglii je jen pozadím vlastní románové koncepce s překvapivou záměnou dvou osudů, k níž zřejmě tehdy v nejednom případě docházelo.
Norbert Gstrein: ANGLICKÉ ROKY (anotace)
Severní Atlantik, 2. červenec 1940. Arandora Star, bývalý luxusní parník pod britskou vlajkou, je během cesty na Newfoundland potopen. Na palubě se nachází přes tisíc internovaných, mezi nimi i vězeň, jehož identita je nejasná. O zániku lodi se o padesát let později dozví mladá žena, když sleduje stopy spisovatele Gabriela Hirschfeldera, který pocházel z Rakouska a před smrtí se přiznal, že za války zabil muže.
V románu Anglické roky Norberta Gstreina se vypráví zpola detektivní příběh odehrávající se dílem během druhé světové války ve Velké Británii, která držela v internačních táborech muže, o nichž se domnívala, že představují nebezpečí, a do jednoho „pytle“ sesypala jak nacisty, tak třeba i židovské uprchlíky, a dílem několik desetiletí po jejím konci, kdy se teprve rozvíjí pátrání po hypotetické vraždě, jež se měla odehrát právě v čase války. Pátrání po tom, co se stalo, provází ale také otázky po možnosti pravdu zjistit. S nimi se pojí i další: co vytváří lidskou identitu, co znamená identita židovská, jaká je povaha našich lidských příběhů, vznikajících právě vyprávěním?
Z německého originálu Die englischen Jahre, vydaného nakladatelstvím Carl Hanser v Mnichově v roce 2008, přeložil Radovan Charvát
Odpovědná redaktorka Daniela Petříčková
Na obálce použita fotografie parníku Arandora Star
312 stran, MOC 297 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR
V českém jazyce vydání první
www.eprostor.com
Známý rakouský prozaik Norbert Gstrein (1961) studoval matematiku v Innsbrucku a později v USA na Stanfordu. V literatuře debutoval už v roce 1988 povídkou Einer (Jeden). Svůj nejslavnější román Anglické roky vydal v roce 1999 a o rok později také jeho pokračování Selbstportrait mit einer Toten (Autoportrét s mrtvou). Ve svých dílech často experimentuje s pozicí vypravěče a s jeho perspektivou.