Vršovické divadlo MANA chystá hru Ta třetí, drama lásky a vypočítavosti
Praha 24. dubna 2019
Hru Ta třetí, stále aktuální příběh o lásce a vypočítavosti, připravuje Vršovické divadlo MANA. Výtečně napsaný román Jaroslava Havlíčka, autora Petrolejových lamp či Helimadoe, tu nastuduje osvědčený režisér Radovan Lipus. Hlavní postavu, muže stojícího mezi dvěma ženami, ztvární charismatický Lukáš Jurek. V dalších rolích se představí Denisa Pfauserová, Stanislava Jachnická, Veronika Janků, Petr Klimeš a Leonard Hädler Stirský. Premiéra původní inscenace Ta třetí bude 7. května 2019.
Kalkulace s láskou
Hlavní hrdina, bankovní úředník Mánek (Lukáš Jurek), je zasnoubený s mladou, krásnou a povrchní Adélou (Denisa Pfauserová), když do jeho života vstoupí laskavá a obětavá sestřenice Milada (Stanislava Jachnická). Obětavá žena mu nabízí celý svůj život, jeho mladá snoubenka mu však do něj přináší spontánnost, energii a vzrušení. A tak začne Mánek uvažovat a kalkulovat: co jedním či druhým sňatkem získá a co by mohl ztratit? I ten nejlepší počtář se ale přepočítá v momentě, kdy za nitky zatahá „ta třetí“. Ta totiž nakonec dostane úplně všechny…
Muž mezi dvěma ženami
Stále živý román Jaroslava Havlíčka Ta třetí pro vršovickou scénu zadaptovala Věra Mašková. V éře epidemie singles podle ní nabývá příběh o lásce a sobectví novou aktuálnost. „Ve světě, kde se už dvacet let propaguje, že člověk má milovat hlavně sebe, se partnerské lásce příliš nedaří,“ říká autorka scénáře a dramaturgyně inscenaceVěra Mašková. „Muž stojící mezi dvěma ženami, jejichž lásku by mohl získat, ohrožuje osud svůj i osudy ostatních svým kalkulováním, životní vypočítavostí a neschopností překonat svoje ego,“ naznačuje vývoj příběhu Věra Mašková, která je od sezóny 2018-2019 zároveň novou uměleckou šéfkou vršovické scény.
S tím, že Havlíčkova předloha kromě přesného zachycení lidských povah odráží i to, co je zároveň současné i věčné, souhlasí i režisér Radovan Lipus: „Hraje se tu o život, nic menšího tu v sázce není. V knize to je podáno velmi nesmlouvavě: kéž onen mix palčivosti, trapnosti a pustošivého sobectví, které stojí v protikladu k lásce a štěstí, nese ve svém tématu i naše představení,“ prozrazuje o chystané novinceRadovan Lipus. A doufá, že se mu Havlíčkovy skvělé, psychologicky propracované postavy podaří přenést i na jeviště.
Hra s city i se životem
„Zajímavá sonda nemužného a rozmazleného chování!“, přibližuje charakter hlavní postavy její představitel, herec Lukáš Jurek a dodává: „Myslím, že dnešní společnost čím dál víc zpochybňuje a relativizuje trvalé a dříve ustálené hodnoty, velké činy a hrdinství našich předků nebo jejich pevná stanoviska. Na osudu Mánka může divák vidět, kam to dospěje, pokud se tomu člověk nevzepře, nechá se unášet a neujasní si své postoje.“
„Všichni hledáme lásku, štěstí, chceme žít rodinný život, usadit se, užívat si života s milovaným člověkem. A jsme schopni pro to obětovat téměř cokoli,“ uvádí představitelka Adély, talentovaná herečka Denisa Pfauserová. A prozrazuje, jak se při čtení textu vrátila o mnoho let zpátky. „Zastyděla jsem se, jak jsem si i já občas hrála se srdci chlapců okolo mě, ucházejících se o mou přízeň. Jen je důležité tohle zahrávání si s city ostatních nepřehnat. Kam až může dospět manipulace s člověkem a do jaké míry se nechá dospělý rozumný muž ovlivnit mladičkou dívkou?“, uvažuje herečka, známá například z filmu Na střeše Jiřího Mádla a brzy i z výpravného snímku Nabarvené ptáče Václava Marhoula.
Aktivní povaleč, pasivní obaleč
Režisérem inscenace je Radovan Lipus, úspěšný divadelní, rozhlasový a TV tvůrce, který sám sebe charakterizuje jako „aktivního kavárenského povaleče a pasivního modřínového obaleče“. Televizní diváci pak znají jeho tvorbu mj. ze Šumných měst a Šumných stop, jichž je autorem a režisérem. Aktuálně společně s Davidem Vávrou na Kavčích Horách dokončuje pět nových dílů Šumných stop z Nového Zélandu a Tasmánie.
Do Vršovického divadla MANA se režisér těší na sehraný tým. „S Věrou Maškovou spolupracujeme od pradávna, vlastně hned od mé první profesionální režie po absolvování DAMU v roce 1991. Považuju ji za jednu z nejvýraznějších osobností současné české divadelní dramaturgie,“ uzavírá Lipus.
Tvůrčí tým doplňuje výtvarnice Kristýna Šrolová. Hrají Lukáš Jurek, Denisa Pfauserová, Stanislava Jachnická, Veronika Janků, Petr Kimeš a Leonard Hädler Stirský.
Havlíček ve filmu
Jaroslav Havlíček, mistr psychologické prózy, tak ožívá na vršovickém jevišti v působivé a srozumitelné podobě. Není divu, že se jeho dílo už nejednou stalo předlohou pro úspěšná divadelní a filmová zpracování (Petrolejové lampy, Helimadoe, Prokletí domu Hajnů, Neviditelný ad.). Kniha Ta třetí byla zfilmována hned dvakrát – v šedesátých letech minulého století s Václavem Voskou a v roce 2001 jako televizní film s Vladimírem Dlouhým a Lucií Vondráčkovou.
Ta třetí
Jaroslav Havlíček
Obsazení:
Mánek Lukáš Jurek
Adéla Denisa Pfauserová
Milada Stanislava Jachnická
Mařena Veronika Janků
Teodor Petr Klimeš
Jirka Leonard Hädler Stirský
Tvůrci:
Režie: Radovan
Lipus
Dramatizace a dramaturgie: Věra Mašková
Výprava: Kristýna Šrolová
Divadelní inscenaci podle románu Jaroslava Havlíčka Ta třetí uvede Vršovické divadlo MANA v premiéře 7. května 2019.
Kdo je kdo…
Jaroslav Havlíček (*3. 2. 1896, Jilemnice – † 7. 4. 1943, Praha)
Český spisovatel a nejvýznamnější český představitel psychologické prózy
vystudoval reálku v Jičíně, poté absolvoval abiturientský kurs obchodní
akademie Chrudim a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako
jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v
Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. Po návratu při zaměstnání úředníka
v Živnostenské bance v Praze úspěšně dostudoval vysokou školu. V roce 1921 se
oženil s Marií Krausovou.
Své povídky publikoval v mnoha časopisech:
Lumír, Zvon, a Národní listy. Napsal pět románů (Petrolejové lampy, Neviditelný, Ta třetí, Helimadoe a Vlčí kůže –
tři z nich byly zfilmovány.
Je také autorem mnoha novel, povídkových cyklů a dopisů.
Přátelil se s Antalem Staškem. Jeho synem byl básník, literární teoretik, psychoanalytik a překladatel Zbyněk Havlíček.
Radovan Lipus (*12. 6. 1966 v Těšínském knížectví)
Divadelní, rozhlasový a televizní režisér se nejprve rozhodl pro studium na
Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Nad oborem teorie
kultury, ale nakonec zvítězil zájem o režii na pražské DAMU, kde absolvoval v
roce 1991. Poté byl krátce asistentem režie a lektorem dramaturgie v Činoherním
klubu v Praze. Jako režisér působil v letech 1992 až 2008 v činohře
Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde režíroval např.: Věc
Makropulos, Romance pro křídlovku, Rychlé frézy, Hra lásky a náhody, Klasik v
pornoshopu, Matka aj. Současně přednášel i na Ostravské
univerzitě. Dnes přednáší na DAMU v Praze. V letech 2008 až 2010 byl
kmenovým režisérem Švandova divadla v Praze (např. Měs í c na
vsi, Maškaráda). Mimo své mateřské scény hostoval jako režisér
např. v Národním divadle (Arkádie), Komorní scéně Aréna (Průběžná
O/s/trava krve), Těšínském divadle (Těšínské nebe),
Národním divadle Brno, Městských divadlech pražských, Divadle na Vinohradech (Dvojitý
agent, Sňatky z rozumu), Divadle loutek Ostrava a mnoha dalších
scénách od Plzně až po Košice, od loutek až po operu. Jeho inscenace, jež často
představuje v české premiéře, získaly řadu ocenění a festivalových cen.
Je také autorem a režisérem úspěšného televizního cyklu Šumná města
(66 dílů), který vzniká v tandemu spolu s architektem Davidem Vávrou. TV
projekt byl oceněn televizní cenou Trilobit v roce 2001, cenou ELSA 2009 atd.
Od roku 2010 pokračuje v návazném cyklu Šumné stopy o českých
architektech ve světě. (Argentina, Austrálie, Bosna, Brazílie, Izrael, Nový
Zéland, Slovinsko…)
Dlouholetá je jeho autorská a zejména režijní spolupráce s Českým
rozhlasem – pro stanice ČRO Ostrava, Praha, Vltava. (Např. rozhlasové hry:
J.B.Priestley: Už
jsem tu jednou byl, Lenka Lagronová: Jane, Joe Penhall: Bavič,
Renata Putzlacher: Alma a Gustav, Stefano Massini: Kafka a konec
šavuotu, ad.). Nepřehlédnutelná je také publikační činnost, např. Šumná města
I.-III. (spolu s Davidem Vávrou), O smutné továrně, Scénologie
Ostravy ad.
Lukáš Jurek (*3.3.1972, Benešov)
Vystudoval pražskou DAMU pod vedením Borise Rösnera, Evy Salzmannové a Miloše
Horanského. Už během studií hostoval v Národním divadle (Antonius a Kleopatra), Stavovském divadle (Marie Stuartovna) a Divadle Komedie (Král Lear). Po škole nastoupil do angažmá ve Středočeském divadle
Kladno, kde během šesti let nazkoušel neuvěřitelných 36 rolích, např.: Merkucia
v Romeovi a Julii, Jeana ve
Strindbergově Slečně Julii a mnohé
jiné. V Městských divadlech pražských, kde byl v angažmá mezi lety
2006 – 2018, nejraději vzpomíná na inscenace Hráči, Šakalí léta, Dobře rozehraná partie, Anna Karenina, Želary,
Markéta Lazarová, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách
atd.
Spolupracuje s dabingem, rozhlasem i filmem. Zahrál si v např. seriálech Poslední sezóna, Proč bychom se netopili,
Kriminálka Anděl, Expozitura, Ordinace, Krejzovi či Specialisté a ve dvou
německých produkcích – Višňová královna a Pražské květy. V dabingu naposledy
namluvil hlavní roli vyšetřovatele (britský herec Richard Harrington) v seriálu
Temný Wales. V Divadle Viola se
představil v inscenacích Nějak se to
zvrtlo, Tisíc a jedna vášeň a Když teče do bot. Dobře ho zná také dětské
publikum Divadla Láryfáry.
Se svojí ženou, herečkou a spisovatelkou, Pavlínou Jurkovou vychovávají 4 děti,
jednoho psa a dva křečky. Fandí fotbalové Slavii, rád spí a miluje ticho.
Denisa Pfauserová (*2.1.1989, Praha)
Studovala herectví na DAMU a na Vyšší odborné škole herecké v Praze. První nabídkou byla v roce 2012 titulní role v inscenaci Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou v režii Petra Kracika v Divadle pod Palmovkou. Hrála i v několika dalších divadlech, např. v Divadle Na Jezerce roli Klárky v Komediantech a Ardélii ve Třech v tom, dále v Poslední aristokratce, Charleyově tetě a Saturninovi. V Divadle ABC ji do projektu I love mamma obsadil režisér Petr Svojtka, dále Kalich: Lady Oskar, Divadlo Na Vinohradech: Pygmalion, Divadlo v Dlouhé: Mnoho povyku pro nic, Vila Štvanice: Golem aj.
Největší filmovou příležitost zatím dostala jako princezna v pohádce Řachanda, druhou nejvýraznější rolí je barmanka Marika ze seriálu Ohnivé kuře. Představila se také v hlavní ženské roli filmu Prázdniny v Provence, dále natočila film Colette či pohádku Rybička aj. Nejnověji si ji filmoví diváci pamatují z Mádlova snímku Na střeše, brzy ji uvidí v očekávaném mezinárodním projektu Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Zkušenosti má se studentskými film, hudebními videoklipy či reklamou. Jako youtuberka zveřejňuje své video postřehy na kanále Denisa má kanál. Diváci seriálů ji znají např. z Mordparty, Ulice, Doktora z Počátků či z Modrého kódu.
Zkušenosti má také jako moderátorka, dorozumí se anglicky a francouzsky, ráda bruslí a běhá, miluje tanec či jógu. Je ale také skvělá lyžařka, tenistka nebo golfistka, a obecně se hlásí ke zdravému životnímu stylu.