Luděk V. Wellner: Labutí píseň faraonů

15.1.2019 Svetozár Plesník

Praha 15. ledna 2019

Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem

Je-li prvním krokem k poznání poutavých a dramatických dějin prvního tisíciletí před Kristem četba knihy Dějiny, aneb devět knih dějin nazvaných Músy, slavného otce dějepisectví Hérodota, tak dalším by mohla, respektive měla pro českého čtenáře být tato výtečná kniha Luďka Wellnera.

Tajuplné a málo známé období mezi pádem Ramessovců a příchodem Alexandra Velikého představuje ve staroegyptské historii neuvěřitelné tři čtvrti tisíciletí, tedy jako české dějiny od Přemysla Otakara II. po dnešek.

Třetí přechodné období a Pozdní doba se programově vracejí k dědictví slavné minulosti Egypta, a to až do dob stavitelů pyramid. Faraonská vláda sice už většinou nedosahuje někdejšího věhlasu a centra moci se zprvu štěpí i navzájem spolu soupeří, ale návrat k vlastním kořenům přináší jakési shrnutí toho nejlepšího, co kdy Egypt zrodil, a co vyústí v tzv. sajskou renesanci, obdivuhodné vyvrcholení kultury, která je již dlouho okolním světem vnímána jako prastará pokladnice moudrosti a vědění.

Vraťme se zpět do časů libyjských, núbijských i perských faraonů, zjemnělých pestrobarevných výjevů na víkách sarkofágů, kočičích božstev, půvabných šperků, zlatých i stříbrných faraonských masek, do doby rafinovaného a nostalgického znovuoživení dávné slávy.

V Nakladatelství Epocha právě vychází 1. vydání Labutí písně faraonů. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví a zároveň vychází jako e-kniha. Čtenáři si ji také mohou pořídit s 25% slevou na e-shopu či facebookových stránkách Nakladatelství Epocha.

E-shop: http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=926

Facebook: https://www.facebook.com/commerce/products/2525433294149744/

E-kniha se připravuje. Obálku knihy a ukázku naleznete v příloze e-mailu.

Luděk Václav Wellner (* 1960)

Absolvoval stavební fakultu ČVUT a postgraduální studium Dějiny a ochrana památek na Fakultě architektury. Jako stavební inženýr se podílel na rekonstrukcích významných pražských památek, jako jsou Břevnovský klášter, Staroměstská radnice nebo Valdštejnský palác. Je dlouholetým členem Společnosti přátel starověkých civilizací při Národním muzeu a od roku 1994 externě spolupracuje s Egyptologickým ústavem Univerzity Karlovy. Spolupracoval na tvorbě ilustrací pro řadu publikací Ústavu a účastnil se také několika expedic v Abúsíru, kde dokumentoval vykopávky staroegyptských pohřebišť. V roce 1997 vydal svůj literární debut, historický román Právo azylu z řeckoegyptského prostředí, který znovu vyšel v upravené reedici v roce 2013. Druhým románem, tentokrát z doby Nové říše, je Poslední z Faraonovy družiny (2011). Faktografická kniha Ptolemaiovci – z makedonských hor na trůn faraonů (2011) se stala logickým vyústěním jeho mnohaletého zájmu o dějiny helénistického období a starověkého Egypta, stejně jako tato kniha Labutí píseň faraonů – Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem, která Ptolemaiovce časově předchází a vznikla na základě inspirace a okouzlení uměleckými díly sajské renesance. V současné době autor pracuje na dalším historickém románu.

Informace o knize

Titul: Labutí píseň faraonů

Podtitul: Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem

Autor: Luděk V. Wellner

Přebal a grafická úprava: Lukáš Tuma

Formát: vázaná s přebalem, 156 x 228 mm