Radiochirurgický přístroj umožní komplexní léčbu pacientů s nádory mozku podle současných standardů

Praha 17. července 2018

Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (ÚVN) rozšíří na základě doporučení přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví ČR své terapeutické portfolio o radiochirurgický přístroj, který umožňuje moderní komplexní péči o pacienty s nádory centrální nervové soustavy (mozku, míchy a přilehlých struktur).

„Každý z vážně neuroonkologicky nemocných, a jistě i jejich blízcí, ocení, že v ÚVN podstatně rozšíříme možnosti léčby nádorových onemocnění, že jim neuroradiochirurgický přístroj v rukou našich specialistů poskytne novou šanci na léčbu a návrat k běžnému životu. Hovořím o stovkách pacientů ročně, tisících v horizontu několika let. Dlouhou dobu jsme vedli náročná jednání a usilovali o to, abychom tento systém se sofistikovaným softwarem mohli do ÚVN pořídit. A až nyní, po schválení přístrojovou komisí ministerstva zdravotnictví, můžeme k nákupu – a všem náležitostem s tím souvisejícím – přistoupit,“ uvádí ředitel ÚVN prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. Nemocnice se nyní stala Regionální onkologickou skupinou Komplexního onkologického centra (KOC) Fakultní nemocnice v Motole.

prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., –  prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

O nejvyšší počet českých pacientů s nádory centrální nervové soustavy pečují právě lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN. Ročně operují cca 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami. Odborníci se shodují, že léčba těchto nemocných musí být komplexní. To znamená, že musí zahrnovat operace, radioterapie, radiochirurgie, chemoterapie, farmakologickou léčbu a dispenzarizace (pravidelný lékařský dohled).

„Intrakraniální stereotaktická radioterapie a radiochirurgie je speciální ozařovací technika, kterou se cíleně ozařují malé objemy nádorových ložisek v mozkovně (intrakraniální). Historicky se rozlišuje stereotaktická radioterapie, kde je aplikovaná dávka rozdělena do několika frakcí, a radiochirurgie, u níž je aplikována celá dávka jednorázově. V současnosti se tento terminologický rozdíl stírá. Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozařování vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou, dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od klasické několikatýdenní radioterapie, v průběhu jednoho dne a napodobuje tak chirurgický výkon (radiochirurgie),“ vysvětluje principy radioterapie prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc., přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU při Masarykově onkologickém ústavu v Brně a místopředseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP (SROBF).
V letech 2015–2016 bylo v ČR s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně (téměř 40 % ve zdravotnických zařízeních v Praze). A počet takto onkologicky nemocných stále roste. Zvyšují se počty pacientů, kteří musí po operaci v co nejkratší době postoupit  radioterapii. Přitom místní i časová dostupnost radioterapie po operaci je pro léčbu nádorů v oblasti hlavy zásadní. Podle odborníků by ozáření mělo nastat do měsíce od neurochirurgického zákroku. Podle dat Národního onkologického registru (NOR), se ale takto rychlé a komplexní péče nyní u nás dočká pouze 21 % pacientů.

„K tomu, abychom mohli deklarovat, že pacientům poskytujeme špičkovou neuroonkologickou péči v celé šíři, doposud chyběla dostupná radioterapeutická modalita. Naše vlastní, výsledky podložená zkušenost dokládá, že pokud se například po resekčním výkonu u glioblastomu ozáření neaplikuje včas, je jeho terapeutická efektivita velmi nízká, až bezvýznamná. Koordinace a návaznost jsou v tomto případě pro výsledný účinek léčby zásadní,“ zdůrazňuje děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., a dodává: „Dlouho jsme pracovali na tom, abychom tuto péči pacientům poskytli přímo v místě, kde se neurochirurgické výkony provádějí. Instalace přístroje v Neurochirurgické a neuroonkologické klinice je zcela logická, protože zde ošetří nejvíce pacientů s glioblastomem v ČR. Dlouhou dobu jsme překonávali administrativní, zájmové a bohužel i politické problémy, ale nakonec se projekt podařilo dovést do úspěšného konce.“

Využití přístroje má i akademický rozměr. „Vytvořili jsme vědecko-pedagogickou alianci, které přístroj, zároveň s péčí o pacienty, poslouží jako významné vědecké a akademické centrum,“ uzavírá děkan 1. LF UK prof. Šedo. Přístroj bude určen pro spádovou oblast Čech, tedy cca 5 milionů lidí. Zahájení pilotní fáze, kdy bude ozářeno prvních 250 pacientů ročně, započne v roce 2020.

Radioterapie nebo radiochirurgie patří mezi léčebné modality zejména u těchto diagnóz:

• mozkové gliomy
• mozkové metastázy
• meningeomy
• adenomy hypofýzy
• spinální metastázy
• vestibulární schwannomy
• spinální meningiomy + neurinomy
• arteriovenózní malformace mozku a míchy
• neztišitelná epilepsie

Petra Klusáková, DiS.
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha (ÚVN)

ÚVN poskytuje na úrovni fakultní nemocnice kvalitní komplexní a bezpečnou odbornou zdravotnickou péči o dospělé pacienty, založenou na nejmodernějších léčebných metodách a postupech ve všech oborech s výjimkou kardiochirurgie, porodnictví a léčby popálenin. Nezabývá se dětským lékařstvím. ÚVN je příspěvková organizace, jejím zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Trvale rozvíjí moderní, zejména miniinvazivní postupy v jednotlivých medicínských oborech. Nemocnice je vybavena moderní technikou a reflektuje soudobé trendy v medicíně. Nezbytnou součástí nemocnice je špičkový diagnostický komplement. Je výcvikovým, vzdělávacím a odborným zdravotnickým zařízením Armády České republiky a dlouhodobě pečuje o válečné veterány. Disponuje 677 lůžky, z toho 472 standardními, 68 JIP, dále lůžky následné a sociální péče. Ročně je v ÚVN provedeno přes milion ambulantních výkonů a má přes 26 tisíc hospitalizovaných. Nemocnice má přes tři desítky odborných zdravotnických pracovišť. Statut kliniky mají: chirurgie, neurochirurgie a neuroonkologie, interní obory, ORL, oční, onkologie, infekční nemoci, ortopedie, gynekologie a anesteziologie a resuscitace. ÚVN trvale rozvíjí výuku pregraduální a postgraduální, která probíhá prakticky na všech odděleních.