Kdo stojí za velkolepou taneční show v muzikálu Freddie? Seznamte se s choreografkou Andreou Strakovou

Praha 23. května 2018

Divadlo Radka Brzobohatého v dubnu přišlo s horkou novinkou! Na svých prknech představilo nový muzikál Freddie, který přináší ty největší hity skupiny Queen živě v podání kapely Queenie a dalších umělců, mezi nimiž jsou taková zvučná jména jako Jiří Korn, Rudolf Hrušínský nejml. nebo Simona Postlerová. Už po premiéře bylo jasné, že jde o novou vlajkovou loď Divadla Radka Brzobohatého, o tak velký úspěch se ale zasloužil nejen režisér Karel Janák a herci, ale v neposlední řadě i choreografka Andrea Straková, která společně s kolegyní Lindou Fikar Stránskou vytvořila pro muzikál působivou, nápaditou a z hlediska počtu tanečních scén v celé show i dosti náročnou choreografii.

„Freddie je specifický tím, že nejde o klasický muzikál, nýbrž řekněme muzikálovou show, kde si divák užívá naplno skladbu za skladbou jako koncert, který je velmi dobře a poutavě prolnut příběhem, který vykreslují činohry a samozřejmě choreografie. Z 27 písní máme 16 choreografií, které dávají tvář každé ze scén a vyjadřují přesně prostředí, situace, emoce i samotný příběh, a bylo nutné je uchopit časově a žánrově tak, abychom se choreograficky neopakovaly. Naše taneční company je rozmanitá a flexibilní, jsou skvělí, stejně jako všichni herci a tvúrčí tým.Ve Freddiem tanec není jen dekorací scén, ale nosnou částí. ,“ říká Andrea Straková a dodává:

„Na divadle panují úplně jiná pravidla. Na natáčení je výhoda, že se točí taneční scény několikrát, a lze samozřejmě efektně zasáhnout i střihem a také točit po jednotlivých fázích choreografie, pokud samozřejmě nejde o přímé přenosy, kde se jede živě a vše je již nevratné.  U filmu nebo reklamy lze případně i některé taneční scény doplnit trikově. Kdežto na divadle se musí fungovat kompaktně v kuse a pocity či situace se musí vyjádřit choreograficky plynule a v návaznostech a smysluplně avšak s různými momenty efektními a překvapivými. Konkrétně u Freddieho například ve scéně s moralistkou na úřadě divákům zatančíme celou tu mašinérii úřadu. Nebo je velmi extravagantní ztvárnění dekadentního večírku ve scéně, které dominuje zlatá dobové luxusní sofá, či naopak intimní chvilky Freddieho a Mary v jejich bytě, a tak bych mohla pokračovat, ale nechme diváky, ať se příjdou podívat pobavit a překvapit.“

Andrea má jako choreografka za sebou bohaté zkušenosti v divadle, filmu, reklamě, a zejména na televizních eventech jako je Atlet roku, Neshow, Pomoztre dětem, A tančím dál nebo například pohádky Dešťová víla a Korunní princ, na které spolupracovali spolu právě s režisérem Karlem Janákem.

Podílela se například na akčním koprodukčním snímku The Adventurers (Dobrodruzi), kde choreogafovala velkou scénu plesu na hradě Bouzov. Na tuto zkušenost vzpomíná velmi ráda, a to i z toho důvodu, že si při natáčení padli do oka s francouzským hercem Jeanem Reno, který si k tělu jen tak někoho nepustí. To ostatně Andrea také ne.

„Miluju francouzskou kinematografii. Jako herce si ho nemírně vážím, takže bylo fajn ho vidět v akci. A když z jeho strany přišly sympatie, tak mi to přišlo přirozené, a dokonce jsme při povídání zjistili, že máme narozeniny ve stejný den 30.7. Dva lvi. Bylo to rovnocenné přátelství a jako žena jsem se mu líbila a přišlo z jeho strany i pár komplimentů, to nezapírám. Na place se choval krásně, pokorně a vtipně. Vyprávěl mi o synovi, že s ním zkoušel jezdit na skateboardu nebo jakou má rád kuchyni atd.,“ vzpomínala choreografka, která by se ráda setkala také se Seanem Connerym, dnes už nežijícím Jackem Lemmonem nebo Vladimírem Menšíkem. Zato měla tu čest spolupracovat s Karlem Gottem, kterému se svou prvotřídní taneční company vybranou právě pro tv pořad Atlet roku, několik let po sobě stavěla choreografie k jeho písním, které Karel interpretoval právě v tomto televizním přímém přenosu.

„Karel je neobyčejně galantní, milý, pokorný a velký profesionál. O něm se vedou takové historky, co se týče jeho pohybů, ale když byl mladý, tak dost těch choreografií opravdu natrénoval a v klipech nebo pořadech ho choreografové dost zapojovali. Karel je zkrátka profík na svém místě, stejně jako třeba Jirka Korn, který je vždy připravený, vzorný a o půl hodiny všude dřív,“ řekla tanečnice, kterou mrzí, že nikdy nespolupracovala třeba s Helenou Vondráčkovou, jíž si také nesmírně váží. „Ona je pro mě velký celoživotní vzor jako absolutně multifunkční umělkyně vybavená pěvecky, tanečně, herecky, vizuálně a s obrovským drivem a charismatem. A jsem docela konsternovaná, že tady není považovaná za takový umělecký klenot, jako si ji považují v Polsku nebo na Slovensku. Takhle u nás není vybavená po všech stránkách žádná zpěvačka.“

Andrea se ale uplatňuje i jako herečka. Zahrála si například v seriálech Dobrá čtvrť II, Ulice, Ordinace v Růžové zahradě, Gympl, Ohnivý kuře, Svatby v Benátkách aj.. Kromě toho pózovala jako modelka pro focení charitativního kalendáře Sáry Saudkové, s níž se skamarádila při velmi intimním focení již před 14 lety a staly se z nich velké kamarádky.. „To byla ta fotka RUCE , kde jsem nahá zády a za mé pozadí mě drží něčí ruce. Každý se ptal, kdo mě tam drží a ve skutečnosti to jsou Sářiny ruce, ona je má takové kostnaté mužské, a Samuel to cvaknul. A to jsme si ještě vykaly a ona mi řekla: ‚Krásně voníte, Andrejko. Já se rozesmála a začaly jsme si tykat,“ svěřila se Andrea.

Její celoživotní láskou je ale především tanec, k němuž přičichla už jako čtyřletá, kdy s oblibou sledovala různé naše i zahraniční televizní zábavné pořady a estrády, které tehdy tvořily důležitou složku televizní zábavy. „Tehdy jsem si říkala, že bych chtěla být baletka, tanečnice a účinkovat v těchto velkých zábavných tv show. Na základce jsem už dokonce sama režírovala a stavěla zábavné programy pro pedagogický sbor a spolužáky, z nichž mnozí v těchto mých školních programech vystupovali. Dodneška mě mrzí, že se v Čechách zábava neposunula dál a nejedeme v té kvalitě, co jsme uměli, protože televizní zábava jako taková zmizela,“ posteskla si. Andrea mimo jiné vystudovala soukromou taneční konzervatoř v Ostravě a dvě sezóny nejen choreografovala, ale také hrála pod vedením vynikajícího režiséra Alexandra Postlera, otce Simony Postlerové, a též díky tomu má Andrea se Simonou téměř sesterský blízký vztah a byly obě velmi rády, že spolu budou pracovat na Freddiem.

Andrea rovněž byla choreografkou a uměleckou vedoucí vyhlášeného mažoretkového souboru Dixi, který léta sbíral nejvyšší ceny na nejrůznějších soutěžích a festivalech u nás i v zahraničí.

Díky nabídce spolupracovat s Armádou ČR v oblasti kultury se ve svých 24 letech stěhovala do Prahy a začala fungovat na volné noze jako choreografka, herečka a moderátorka.

Jiří Herman st., Štěpánka Bínová