Muzeum Hlučínska představí Výstavu fenomén IGRÁČEK
Hlučín 22. května 2018
Muzeum Hlučínska v Hlučíně nově představí na známé putovní výstavě Fenomén IGRÁČEK profesi, která je městu více než vlastní. Originálního IGRÁČKA z dílny Miroslava Svobody mohou návštěvníci vidět jako hraničáře, vojáka 4. hraničářského pluku, který v Hlučíně sídlil, a císaře Viléma II. Oba mají k městu úzký vztah. Hlučín byl v letech 1742–1920 součástí německého státu. Postava císaře Viléma II. tedy symbolizuje německou minulost města. Sám císař dokonce Hlučínsko třikrát navštívil. Oproti tomu hraničář připomíná prvorepublikovou éru, kdy v okolí města vznikal mohutný systém železobetonových fortifikací. Jednalo se o vůbec první opevňovanou oblast v rámci meziválečného Československa. V samotném městě pak byly postaveny kasárny pro vojáky hraničářského pluku, kteří měli budované pevnosti bránit. Výstava zde bude k vidění od 6. června a potrvá do 19. srpna tohoto roku. Návštěvníci se mohou těšit na celou řadu IGRÁČKŮ nejrůznějšího charakteru. Nebudou chybět IGRÁČCI stavaři, dělníci, ale ani princezny a rytíři. Součástí výstavy je i dětská herna. Výstava Fenomén IGRÁČEK o současnosti, vývoji a historii výroby této hračky je pořádaná ve spolupráci s českou firmou EFKO – karton, s.r.o., která IGRÁČKA vyrábí, a Technickým muzeem v Brně.
„Výstava Fenomén IGRÁČEK se opět přesouvá do Slezska. Za více jak sedm let svého putování navštívila více než šedesát míst,“ uvádí Zdeněk Rauš, kurátor výstavy. „Všude se doposud setkala s úspěchem jak u dětí, tak i jejich rodičů. Někteří zavzpomínali na IGRÁČKY, se kterými si hráli, když byli malí. Někteří se s nimi pochlubili i na výstavě. Budu rád, když výstava v Hlučíně bude stejně úspěšná,“ dodává Zdeněk Rauš.
„Kromě krátkodobé výstavy Fenomén IGRÁČEK je v Muzeu Hlučínska k vidění ještě stálá expozice „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“, jež odhaluje specifika tohoto neobyčejného regionu,“ uvádí Jiří Neminář z Muzea Hlučínska. „Expozice získala zvláštní ocenění v kategorii Počin roku 2014 odborné soutěže Gloria Musaealis,“ dodává Jiří Neminář.
Město bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1256 a představovalo důležité zázemí příhraničního hradu Landeka. Opevnění města je patrně nejlépe dochovaným pozůstatkem městských hradeb v rámci českého Slezska. Zatímco z vnější strany působí dosud značně homogenně, z vnitřní strany je zdivo silně narušeno jak přirozenou cestou (vypadané kameny), tak stavební činností a snad nejvíce záměrným odebíráním stavebního materiálu pro použití jinde. Dnešní síla nadzemního zdiva bašty se díky tomu pohybuje mezi 0,80 až 0,95 m. V letech 1994 a 2001 byla prováděna archeologická zkoumání hlučínského opevnění, která mj. potvrdila poznatek zjištěný předchozími archeologickými výzkumy, že bašty byly zakládány s ohledem na povahu zdejšího terénu. Vzhledem k tomu, že místní podloží je písčité a nesoudržné, byly bašty v místě největšího možného náporu zapuštěny do značné hloubky (až 4,5 m), což zároveň snižovalo riziko podkopání. Ramena byla ukotvena podstatně mělčeji.
Muzeum Hlučínska soustředí svůj zájem především na dějiny specifického regionu, který nese v názvu. Protože nemohlo převzít sbírky původního okresního muzea, muselo aktivní sběratelskou činností vytvořit vlastní sbírkovou bázi. Mnohaleté sbírkotvorné a dokumentační úsilí bylo korunováno otevřením stálé expozice na počátku roku 2014. V současnosti tedy muzeum provozuje dvě výstavy, kromě stálé expozice Kdo jsou lidé na Hlučínsku nabízí i krátkodobou výstavu, jichž se za rok vystřídá čtyři až pět. V rámci omezených možností vyvíjí muzeum také ediční činnost. Ve spolupráci se Sdružením přátel Muzea Hlučínska dvakrát ročně vydává časopis Hlučínsko a příležitostně se podílí na vydání monografií či sborníků. Za 13 let existence muzeum vydalo či se podílelo na vydání více než desítky titulů a 14 čísel vlastivědného časopisu. Součástí muzea je také Informační centrum a Městská knihovna Hlučín. Muzeum je členem Asociace muzeí a galerií České republiky a jeho sbírky jsou zapsány v Centrální evidenci sbírek. Od roku 2015 se muzeum účastní návštěvnické soutěže Do-muzea!, v jejímž druhém ročníku získalo prestižní ocenění Muzeum roku.
Mgr. Kateřina Goroškov