Felix Černoch: Odstavečky nejasností (1)

Je či není možné stíhání na objednávku? Co jiného bylo počínání Olafu spuštěné na základě anonymu, když předtím ani po urgencích nereagoval na udání jmenovité? No? Co jiného bylo uvěznění Miroslava Sládka, jež umožnilo zvolení Václava Havla prezidentem rozdílem právě onoho hlasu? Přijde na to, kdo má takové zájmy, ale také z jakého titulu či pozice se o to zasazuje, není-liž pravda?
Nepřesvědčil mne o tom ani nejvyšší státní zástupce ujištěním, že se u nás takové věci nedějí a vlastně stát ani nemohou. Kde jsou ty časy, kdy se anonymy házely do koše, poněvadž touto cestou lze očernit případně nařknout kohokoliv kdykoliv a také z čehokoliv. Pro vládu práva by to mělo být nezvratným principem, či nikoliv?
Jestliže na to někdo poukáže, notabene z parlamentní tribuny chráněn clonou imunity, proč na něj sršet oheň a dštít síru, když nepřekročil to, co je mu ze zákona dovoleno. Navíc v rámci sebeobrany. Dokonce ho vinit z rozkládání justičního systému, když ten to dokáže i bez něj. Že nepředkládá důkazy? Proč by měl a zrovna tady, nestojí-li (zatím) před soudní stolicí? Jde ostatně spíše o výzvu orgánům činným právě v trestním řízení Lze ho vinit, že podobné zlořády nezlikvidoval během (nedokončeného) členství ve vládě, jež přece koná ve sboru?


Obávám se, že stíhání na objednávku je možné. Pokud někdo věnuje tak velkou pozornost anonymům, musím se logicky ptát? „Cui prodest?“
„Komu to slouží?“