Gábor Vaszary – Monpti
Praha 27. listopadu 2017
Když se v Paříži zamilujete do rozkošné lhářky… Neodolatelný milostný příběh MONPTI maďarského spisovatele a ilustrátora Gábora Vaszaryho se vrací k českým čtenářům!
Kdo by nechtěl být aspoň na chvíli mladý a zamilovaný ve městě nad Seinou… i v tom spočívá nehasnoucí kouzlo světoznámého románu Gábora Vaszaryho MONPTI, zfilmovaného s Romy Schneiderovou a Horstem Buchholzem.
Životu Monptiho, mladého kreslíře na volné noze, vévodí prudkost, nerozvážnost a náhoda. Má hluboko do kapsy, tak často hladoví, a když už peníze svými kresbami vydělá, okamžitě se začne chovat jako světák a všechny je utratí. A pak zas přichází fáze obvyklého strádání, kdy mladík porovnává své stavy s rozpoložením hrdiny Hladu Knuta Hamsuna.
Vedle hladu tu hraje prim mladická láska k Pařížance Anne-Claire, jež svou nevypočitatelností vždy zařídí, aby zaměstnala Monptiho mysl. Láska nesmělá jako divoká, která se s odstupem času zahaluje do mytizující mlhy a je snímána oroseným okem kamery.
MONPTI je tak jakousi kombinací slavného filmu Prázdniny v Římě a neméně proslulého románu Knuta Hamsuna, proto by jeho podtitul mohl klidně znít Hladové prázdniny v Paříži.
Vydává PROSTOR v edici Pozdní sběr.
Jsou romány, které mají pevné místo ve slovnících a jiných objemných knihách, neboť „psaly literární historii“. Taková díla bývají často více ctěna než čtena. A potom jsou romány, u nichž je tomu právě naopak. Nejsou v žádných kompendiích pojednávajících o převratných literárních činech, ale čtenáři je neustále znovu vyhledávají.
K tomuto „spodnímu“ literárnímu proudu očividně patří i román MONPTI maďarského autora Gábora Vaszaryho, neboť vychází nyní v nakladatelství PROSTOR česky již potřetí – více než osmdesát let poté, co se v roce 1934 objevil originál. Poprvé bylo dílo převedeno do češtiny již v roce 1938, a to z německého překladu. V roce 1973 vydal Melantrich český překlad MONPTIHO již přímo z maďarštiny.
V čem vězí nehynoucí přitažlivost románu? Je to tak prosté. Zaprvé je to autobiografické podloží, neboť Vaszary sám v Paříži osm let žil a snažil se zde prorazit jako karikaturista. Zadruhé je to milostný příběh mladých lidí, což je téma stejně klasické jako neustále přitažlivé. A zatřetí je to město nad Seinou, jež dodává románu patřičný pel – protože Paříž je zkrátka hlavním městem lásky.
Gábor Vaszary: MONPTI (anotace)
Román Monpti (1934) o chudém maďarském mladíkovi, který se v Paříži protlouká bez peněz, shání jakékoliv zaměstnání a také nějakou spřízněnou duši, hlavně dívčí, se už v době svého vzniku stal celosvětovým bestsellerem. O tom svědčí nejenom miliony prodaných výtisků po celé Evropě a Spojených státech, ale také kavárny, obchody, a dokonce auto, které nesly pojmenování právě po hlavním hrdinovi zábavného, mistrovsky napsaného a také dojemného příběhu.
Zápletka knihy je založena na vztahu Monptiho a mladé Francouzky Anne-Claire, která si neustále vymýšlí, lže a svému příteli se nechce za žádnou cenu oddat. Jejich vztah má daleko k idylce, naopak je plný protikladů, z nichž nejzásadnější je rozdíl mezi bezstarostností umělecky založeného Maďara a pragmatickým postojem mladé pařížské dívky. Od toho se odvíjí množství nedorozumění a komických i tragikomických situací.
Tajemství románu nespočívá tolik v příběhu samotném, ale spíše v autorově zpracování a pojetí. Vyprávění se odvíjí v lehkém tónu, je plné trapasů, sebeironie a vtipné nadsázky, ale není povrchní, a jak čtenář postupně zjistí, má v sobě i vážnější polohy.
Román vychází jako 5. svazek edice Pozdní sběr, celkově již ve třetím vydání; poprvé vyšel česky v roce 1938, později v roce 1973 v nakladatelství Melantrich. Roku 1957 byla natočena západoněmecká adaptace románu v hlavní roli s Romy Schneiderovou a Horstem Buchholzem pod názvem Miláček z Paříže.
Z maďarského originálu Monpti, vydaného v Budapešti roku 1937, přeložila Viktoria Hokynková
Jazyková redakce Hana Mertová
Počet stran 360, MOC 347 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2017
V českém jazyce vydání třetí
https://www.facebook.com/nakladatelstvi.prostor
Gábor Vaszary (1897–1985), maďarský spisovatel, novinář, ilustrátor a karikaturista, se narodil v Budapešti, jejíž meziválečná literární a umělecká atmosféra měla značný vliv na jeho tvorbu. V roce 1924, jako neznámý autor jediné knihy pohádek, odešel do Paříže, která ho okouzlila natolik, že v ní zůstal celých osm let a následně napsal světoznámý román Monpti (1934), jehož děj se odehrává právě ve francouzské metropoli. V Paříži se živil jako ilustrátor několika časopisů. Po návratu do vlasti vydal mnoho dalších románů, např. Ona (Ö, 1935), Jen ty! (Csak te!, 1936) nebo Dívka na obzoru (Kislány a láthatáron, 1939), jejichž ústředním tématem je stejně jako v Monptim vztah muže a ženy. Roku 1947 emigroval do Švýcarska, kde žil až do své smrti.
O knize napsali
Romány Gábora Vaszaryho byly přeloženy do mnoha evropských jazyků a přinesly autorovi i maďarské literatuře tohoto žánru doma i v cizině mimořádnou popularitu. Některé jsou pro stále živý čtenářský zájem vydávány znovu a znovu a jsou mezi prvními na listině bestsellerů.
(…)
Vaszarymu se tu podařilo v souladu s křehkostí námětu nalézt formu, kterou bychom snad nejlépe charakterizovali slovem půvabná. Radost a smutek, melancholie a prvky až komediální, snivé okouzlení a tvrdá realita se tu střídají a prolínají a společně vytvářejí právě onen přitažlivý půvab, pro který je román Monpti už několik desetiletí tak oblíben.
z doslovu Anny Rossové k českému vydání z roku 1973
Ukázka z knihy MONPTI, str. 166
Jednoho dne v časných odpoledních hodinách nečekaně ke mně vtrhla, celá rozpálená a rozzářená.
„Ihned mě polib, a hodně vášnivě!“
„Proč? Co se děje?“
„Víc… ještě víc… ještě.“
„Tak dost. Co je s tebou?“
„Zas trochu svítí slunce a já se z toho zjančím. Otevři okno, venku je krásně, a ty tady sedíš v zatuchlém pokoji.“
„Co je s tebou, jak to, že jsi tady?“
Otevře okno. Na začazené střechy a komíny padá hřejivé světlo. Hrst paprsků vnikne i do pokoje.
„Vidíš, Monpti?“
Rozevře náruč a mocným skokem se mi vrhne kolem krku.
„Co je? Tak už povídej! Kde se tu bereš v tuhle dobu?“
„Dnes odpoledne nemusím do kanceláře, vzala jsem si volno a zůstanu s tebou až do večera. Nemáš něco na práci?“
„Nemám.“
„Tak já ti dám slušnou prácičku. Sedneš si semhle do křesla, já se ti posadím na klín, a ty mi budeš povídat, jak mě miluješ. A především mi dej pusu. Ještě… ještě… ještě…“
„Co je s tebou?“
„Zvýšili mi plat.“
„A tak! Tedy jen proto.“
„Vždyť to není pravda. Plat mi nezvýšili.“
„Tak zvýšili, nebo nezvýšili?“
„Nezvýšili. Do pěti zůstanu u tebe, pak se vrátím do kanceláře.“
„Před chvílí jsi říkala, že už tam nemusíš.“
„Kdy jsem to říkala?“
„Hned jak jsi přišla.“
„Do pěti tam nemusím.“
„Už zase lžeš. Včera jsi taky lhala. Vykládalas mi, že tvůj šéf má takovéhle vousy, a za několik minut mi na ulici ukazuješ starouška s vyholenými tvářemi, že je to tvůj šéf.“
„Jistě se mezitím oholil.“
„S tímhle na mě nechoď. Okamžitě jsi ho poznala a neřeklas ‚Hele, kde má vousy?‘, ale ‚Tenhle protiva je můj šéf‘. Tak kdo z nás dvou je hlupák?“
„Můj šéf,“ odvětí.
„Nech si ty duchaplnosti, drahoušku. Vždyť ty v jednom kuse lžeš. Upozorňuju tě, že se mi dočista zprotivíš, když budeš takhle pokračovat.“
„Slibuju ti, Monpti, že už nikdy v životě lhát nebudu.“
„Ó!“
„Koukej, už jsem s tím začala.“
„Jak tomu mám rozumět?“
„No přece tak, že lhát sice budu, ale jen jiným, tobě už nikdy. Podívej se, co jsem ti přinesla.“
Vytáhne z kabelky fotografii.
„Právě jsem ji dala udělat. Je dobrá?“
„Jsi na ní krásná.“
„Přečti si, co jsem napsala na zadní stranu.“
„La petite folie a son grand fou. Malý blázínek svému velkému blázínkovi.“
„Namlouvej si mě trochu, Monpti. Vždyť ty mi nikdy nic hezkého neříkáš.“
Mgr. Denisa Novotná